Menu

Marcelky lednová návštěva v Nadaci

Uplynul týden a my jsme v Nadaci přivítali dalšího českého boccistu. Tedy boccistku, Marcelku. Naši dlouholetou klientku a skvělou hráčku ve sportu boccia. Marcelka obvykle soutěží sólo, nebo případně v páru s Adamem, zlatým vítězem paralympiády v Tokiu, který u nás byl minulý týden. Před měsícem se Marcelka vrátila z Mistrovství světa v boccie v Rio de Janeiru, kde se sice neumístila na stupni vítězů, nicméně jak sama říká, zúčastnit se takové soutěže je obrovskou zkušeností, na kterou se jen tak nezapomíná, a také motivací do další sezóny!

Marcelka nám povyprávěla o tom, s kým se na Mistrovství světa utkala a jaká si ze zápasů odnesla ponaučení. Už teď v lednu ví, že letošní rok bude plný událostí. Ráda by se zúčastnila několika soutěží v Evropě i za oceánem, také už bude probíhat kvalifikace na Paralympijské hry 2024 v Paříži. A aby toho nebylo málo, všechny svoje sportovní plány musí skloubit se studiem na vysoké škole. Marcelka i přes svůj hendikep BC3, což je nejvyšší stupeň postižení, je velikou bojovnicí jak na půdě akademické, tak na té sportovní.

A my děkujeme za velmi milou návštěvu, při které jsme přislíbili nadační podporu i v tomto roce <3

Přečtěte si, jak Marcelka sama zhodnotila svoje počínání na Mistrovství světa v Riu:

Ráda bych se s Vámi podělila o zážitky z mého prvního startu na Mistrovství světa v boccie, které se konalo 3.12.-14.12 2022. Já jsem se ho účastnila v kategorii BC3 ženy.

Tentokrát cesta proběhla bez komplikací. Letěli jsme bez přesedání, takže všechna zavazadla přistála s námi v Riu. 

Soutěž se konala v bývalém olympijském areálu. Hala byla obrovská, všude plno pořadatelů, kteří nás směrovali, abychom nebloudili. Celé závody byly dobře organizované a atmosféra byla příjemná.

Před samotným začátkem soutěže jsme měli možnost vyzkoušet povrch kurtů a potrénovat. Změna teploty a vlhkosti se hodně odrazila i v chování míčků. Měly mnohem kratší dojezdy. 

Soutěž začala a já jsem se utkala v základní skupině s dvěma soupeřkami. První byla Robyn z Velké Británie. Po třech směnách jsem vedla o tři body a vypadalo to nadějně. V poslední směně, přestože  jsem měla šance, nepodařilo se mi je proměnit. Míče vůbec nejezdily, kam jsem chtěla. Asi mi chtěly ukázat, že není nikdy vyhráno. Jinak si to nedokážu vysvětlit. Robyn nade mnou dokázala zvítězit. Byla to velká škoda.

V druhém zápase jsem nastoupila proti světové čtyřce Ladamanee z Thajska. Hra se mi celkem dařila. Myslím, že jsem odvedla dobrý výkon. Konečné skóre 3:1 pro Thajku.

Bohužel jsem tedy nepostoupila ze základní skupiny.

Soutěž byla i tak pro mě velkým přínosem. Uvědomila jsem si, že se dá hrát s každým a že není potřeba se bát nikoho. Na druhé straně také v žádném případě není dobré  kohokoli podcenit.

Vím, na čem mám do budoucna ještě zapracovat.

Měla jsem možnost pozorovat při hře ty nejlepší hráče a hráčky světa. Byl to velký zážitek.

Měla jsem tu čest fandit společně s rodiči naživo Adamovi v jeho bronzovém zápasu.

A tak znovu a opět chci Vám a celé Nadaci Lenky a Romana Šmidberských ze srdce poděkovat za finanční podporu při mém sportování. Bez ní bych si mohla jen těžko dovolit účastnit se tak významných akcí. Vážím si Vaší podpory a přízně.

(17/01/2023)