Dneškem končí Mistrovství Evropy v boccie v nizozemském Rotterdamu, kterého se zúčastnili i Marcelka s Adamem, a my jsme přímo nadšení ze zpráv, které se k nám donesly! V soutěži párů totiž postoupili až do finále, ve kterém porazili Polsko, a kromě zlaté medaile si zajistili postup na paralympiádu konanou v příštím roce v Paříži!
Marcelko a Adame, z celého srdce Vám gratulujeme, máte náš obrovský obdiv!
A jaké bylo mistrovství očima Marcelky? Přečtěte si úryvek ze zprávy, kterou nám poslala:
Mistrovství Evropy v Rotterdamu začalo jako vždy předsoutěžními tréninky v hale. Zde jsme si mohli vyzkoušet závodní povrch. Tam jsme zjistili, že kurty na některých místech docela hodně točí a míče občas zabrzdí přechod mezi pásy, ze kterých bylo hřiště složené.
První zápas soutěže jednotlivců byl pro mě úspěšný. Dokázala jsem porazit výše postavenou hráčku z Německa.
Další den mě čekala nejzkušenější ve skupině, Řekyně Anna. Té jsem bohužel podlehla. Jedna směna se mi vůbec nepovedla a pak už se zápas nedal zvrátit. V třetím kole na mě čekala hráčka z Dánska. Tu jsem potřebovala porazit a podařilo se.
Postoupila jsem ze skupiny společně s Annou. Ve čtvrtfinále jsem se utkala s Polkou Edytou. Kurt na mé straně byl hodně nerovný, takže mimo soupeřky jsem bojovala i s ním. Edyta nade mnou vyhrála a pro mě to znamenalo konec soutěže jednotlivců.
Byla jsem ráda, že jsem v evropské konkurenci dokázala postoupit do čtvrtfinále.
Po soutěži jednotlivců následovaly páry.
Chtěla bych jen podotknout, že ještě před samotnou soutěží jsem se pobaveně dívala na startovní listinu a říkala si, že tam jsou jen velmi silní soupeři a se všemi bude velmi těžká práce. První zápas jsme s respektem nastoupili proti favorizovanému Řecku. To jsme už jednou v minulosti dokázali porazit. V zápase jsme byli takoví opatrní, hodně jsme o všem přemýšleli a chyběla trochu bojovnost. První zápas jsme prohráli. Do dalších zápasů jsme se naladili s tím, že nemůžeme nic ztratit a nastoupili jsme s odhodláním a elánem. Zápas s Francií byl dosti vyrovnaný, štěstí se přiklonilo na naši stranu a o vítězství rozhodl Adamův kouzelný hod. Skóre 4:2. Po tomto zápase už jsme hladce porazili Velkou Británii a postoupili jsme opět společně s Řeky do semifinále.
Semifinále se konalo na venkovních kurtech mezi mrakodrapy v centru Rotterdamu. Počasí nám přálo, pršelo jen mezi zápasy. Při zápasech nám bouřlivě fandili další členové reprezentace. Byla to báječná atmosféra. Venkovní prostředí nám svědčilo. Bez problému jsme zdolali portugalský pár a ve finále nás čekali naši "oblíbení" Poláci. Hned v první směně jsme ale dokázali skórovat, všechno nám vycházelo. Finálové skóre 5:1. Zlato bylo naše! Se zlatou medailí se pojí i přímá kvalifikace na paralympijské hry v Paříži 2024. Kdyby mi tohle někdo řekl před soutěží, těžko bych mu uvěřila.
Jsem ráda, že s Vámi mohu svoji radost sdílet. Moc Vám a Nadaci LR děkuji za trvalou podporu a Vaši důvěru. Moc si toho vážím.
(14/08/2023)
.jpg)
