Nadějnou jezdkyni Adrianu jsme poznali v roce 2021, a její elán a nadšení pro parkurový sport za ty roky pořád narůstá. Dnes již nejezdí na svém koni Ziezovi, ale věnuje se temperamentní kobylce Moně DC, se kterou ji čeká celá řada důležitých a náročných závodů. A právě na ty jsme jí letos, již po čtvrté, přispěli částkou 20.000 korun.
Přečtěte si shrnutí loňské sezony, které nám Adriana poslala:
Během sezóny 2023 mi můj tvrdohlavý miláček Ziezo začal dávat najevo, že větší parkury už pro něj nejsou. No a já věděla, že si s ním už poslední kvalifikaci na MČR mladší juniory nesplním. A tím nás postavil před těžké rozhodnutí. Buď Zieza dáme na důchod na pastviny, ale s tím jsem moc nesouhlasila, protože tam jsou koně 24 hodin denně venku. A to bych mému Ziezovi nikdy neudělala. No a druhá varianta je, že ho posuneme nějaké šikovné juniorce, která ho bude mít jen na hobby závody. A tak nastala ta chvíle, kdy Ziezo putoval do nového domova. Loučení s členem rodiny bylo plné slz a pochybností, zda se bude mít dobře a budou ho milovat jako já. Moc Ziezovi děkuji za všechno, co jsme spolu prožili. Bylo to spoustu úspěchů a moc krásných chvil, ale i zklamání, ale to vše k tomuto sportu patří. Ziezo se má opravdu královsky a láska mu taky nechybí, což mě moc těší. Často na něj myslím a navždy zůstane v mém srdci.
Po odchodu Zieza jsem začala jezdit velice specifickou kobylu Monu DC. Je to úplně jiný typ koně. Mona DC je temperamentní a silná kobyla. A bylo potřeba si k sobě najít cestu, získat si její důvěru, respekt a hlavně přátelství. Což je někdy velice těžké, když denně pracujete se 100x silnějším a 10x větším zvířetem, než jsem já sama. S kobylou Monou DC jsem vyhrála spoustu závodů. Během dvou měsíců jsme spolu absolvovaly parkury 115, 120, 125 a na konci sezóny jsme spolu zvládly i parkur o výšce 130sm. Jednalo se o poslední závody v sezóně a společně jsme se umístily na krásném 8. místě ze 40 startujících. S Monou DC bych si chtěla splnit kvalifikaci na MČR jednotlivce, což je dvakrát přejít parkur o výšce 130 za jednu chybu a jednu 135 za dvě chyby. Doufám, že se nám to podaří, a já se budu moct zúčastnit MČR poslední rok jako dítě – starší junior. Příští rok už bych musela závodit za U25.
Jezdectví je krásný sport, když jezdec je s koněm jedno tělo a jedna duše. Kůň mi propůjčuje svou krásu, sílu, rychlost, eleganci, ale i svobodu. A já své vedení, důvěru, odvahu, respekt, a hlavně svou lásku a péči.
Jezdectví je vášeň, věř, běž a dokážeš.
Proto bych vaší nadaci chtěla moc poděkovat za moji podporu.
Adriana Ivičičová
.jpg)
